Třetí, zimní výprava po stopách zubrů Jindřicha Blahaka – 2. RÁNO

2. RÁNO

Když ti zamrzne voda v láhvi – je zima. Když ti zamrzne zubní pasta v tubě, tak že nejsi schopný ji vytlačit a když ztvrdnou hygienické ubrousky jako plech, je asi velká zima! A když ti potom nechce hořet ani plynový vařič už je asi kurevská zima! Sněhu po kokot, jasný měsíc v úplňku, blýskající se hvězdy a třpytící se sníh v noci i ve dne, to je kouzlo zimní Bialowieže.

Měsíc v úplňku má svoje kouzlo, ale dovedu si představit tu nádheru hvězd za bezměsíčné noci. Jen malá otázečka, kde jsou ti zubři? O zamrzlých věcech bych mohl pokračovat pomeranče a citrony tvrdé jak šutr, neoloupeš, nesníš, ani za boha! Na štěstí, mám dobrý spacák v autě dost místa na přespání a do auta nefouká ten všudypřítomný protivný vítr, zato ráno je z auta nádherná krápníková jeskyně! Vylézt z vyhřátého spacáku do už popsané zimy, co zimy přímo mrazu, převléci se ze spacího do denního úboru a vykonat základní hygienické potřeby v tom všem mrazu a sněhu to vyžaduje mnoho sebe přesvědčování.

Jsem tu sám a není tu nikdo, kdo by mi šel příkladem, nebo mi v něčem pomohl. Jednu výhodu to ovšem má, co sis nadrobil, to si vyžer sám! A až na dno koryta. Když už jsem u těch výhod, nic tu není mokré, buď je to suché, nebo zmrzlé, stačí setřást sníh a vše je v pořádku. I zmrzlé věci v mraze uschnou, jen sám sebe přesvědč, abys do toho vlez. Celá tahle věc v sobě skrývá neskutečné kouzlo, vymysli to, (ať je to co chce) hned teď a pořádně, také to pořádně udělej, tady se polovičatost neodpouští. Jde o ústa, nebo tu také můžeš zhebnout, další možnost je zabalit a jet domů pokud k tomu máš ještě sílu. Jestli dojdeš k autu a auto nastartuješ, tady nemůžeš nic zanedbat! I zdánlivě zanedbatelná maličkost může mít fatální následky.

Není nejhůře a tak nechci do věcí kempování (kromě spaní) zatahovat auto, nechci zbytečně na místě ohřívat motor nebo topit, vždyť je teprve necelých 14 stupňů. Už vím, na čem si ten Adolf vylámal zuby, do Ruska, pardon Běloruska je to jen skok, ale zima jetu jak v Rusku.

Velmi zajímavou zkušenost jsem získal s plynovým vařičem. Jako ranní bonus bylo dostat plyn z bomby, zamrzlý plyn jen tak líně vychází z láhve, přestože je úplně plná chová se jako prázdná a skoro nechce hořet a ani plyn nemá potřebnou výhřevnost. K tomu mráz docela spolehlivě ochlazuje ešus, vlastně je to taková skoro přímá úměra, kolik tepla vařič vydá, tolik tepla mráz sebere. S takovou budu ten svůj čajíček a kafíčko vařit do nekonečna a nakonec bez jakéhokoliv efektu dojde plyn.

Nedá se nic dělat, mráz ne mráz rukavice dolů a holýma rukama ohřívat plynovou láhev, po chvíli tlak v láhvi nápadně stoupá a hned je veseleji. Konečně má vaření nějaký výsledek, ohřát alespoň trochu vody potom už bylo hej, bombu do té vody a už to fičí, ještě že mám vícedílnou soupravu nádobí. Voda na kafé se vaří, ale jen pokud voda pod plynovou láhví nevychladne. Je to takový kolotoč, ohřát, zchladit, přelít a znova, ale přeci jen teplo pomalu vyhrává, nevadí, teď si už snadno poradím. Když už mám trochu teplé vody tak dostanu i zamrzlou pitnou vodu z láhví, vždyť je to vlastně zábava a sám jsem se do toho uvrtal, a co je hlavní a nejdůležitější, mám sebou nůž na přežití od Grillse Beara Gerber survival, ten to všechno spolehlivě zařídí a vyřeší, takže jaké pak strachy, vždyť se vlastně nemůže nic zlého stát.

A tak si tu spokojeně kempuju a hledám zubry, ježe, jako by se do země propadli! Zajímavé teploměr ukazuje poměrně šílené teploty, ale pocitově je mi docela teplo a ani ruce na plynové bombě mi neumrzly.