ČESKÁ MYSLIVOST JE NA SVĚTĚ JEN JEDNA! TAK PROČ?

Hubert a mnichMožná bych měl po Výstavě Natura Viva, které jsem se v Lysé nad Labem za Videoklub ČMMJ účastnil a snad i před SZ ČMMJ, který je svolán na 10.6.2017 do Benešova psát spíše o tom, že příroda je půvabná nebo něco v tom smyslu, protože za našeho života jsme byli poučováni o tom, abychom psali (když už píšeme), aby s námi souhlasila většina. Jenže.

Píše se rok 2017 vše je opět jinak, než ještě před několika roky bývalo a tak si myslím, že i na našem Webu nazrál čas k tomu, abychom začali debatovat, psát a tvořit především se členy ČMMJ a těmi občany, kteří myslivci sice nejsou, ale o tuto činnost mají zájem. K vyvolání debaty navrhujeme téma: „Video tvorba ku prospěchu a zachování České Myslivosti“. Ano, víme, že je to téma široké, dotýkajícího se podstaty České Myslivosti, ale i jejího zveřejňování na www portálu ČMMJ z.s., Myslivosti, ale i www stránkách Videoklubu.

Záměrem tématu je oslovení členů ČMMJ, které zaujme, včetně těch, kteří již v minulosti Klubem „prošli“. Způsob přihlášení se ke komunikaci s Klubem je možný prostřednictvím www stránek Klubu: „Mám dotaz“: Jiří Vlček předseda Klubu, nebo také podáním přihlášky do Videoklubu ČMMJ, ve které uvede, že má zájem o komunikaci jako „příznivec Klubu“.

Na novém návrhu Webových stránek již pracujeme a jejich struktura a funkčnost bude odvislá právě od této společné debaty, kterou i z tohoto důvodu zveřejňujeme. Aby téma mohlo být životaschopné po více roků, napříč celou mysliveckou společností, měli bychom hned v jeho počátcích vědět, kolik nás (členů ČMMJ z.s.) se opravdu k tomuto vyhlášenému tématu i vlastní debatě přihlásí a jak „pokrytou“ můžeme mít ještě v roce 2017 tu naši krásnou zemi členy, kteří se už neptají jak a proč, ale kdy.

A proč jsem tento příspěvek a pozvání k debatě tak nazval?

A proč je tam to: „Tak proč?“.

Má odpověď jako jednoho ze zakládajících členů Videoklubu ČMMJ není vůbec jednoduchá. Když si soudný člověk zvolí takový název, tak riskuje, že to pro ty, které jsme v našem Klubu nazývali „obecenstvem“ (tedy členy i nečleny ČMMJ, kteří jistým způsobem s Videoklubem ČMMJ komunikovali), že nebudou od nás hned očekávat díla „profesionálních“ kameramanů a nebudou hodnotiteli syntéz a soudci projektů a našich životů. Opak se však stává pravdou. Proto bych připomněl, že zvláště s názvy je třeba zacházet velmi opatrně, v dnešní době až obezřetně. Důvod?

Je tomu již více roků, co jsem si na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem zakoupil DVD titul s honosným názvem. Čekal jsem tehdy, že se bude jednat o titul s přívlastkem velké myslivecké odbornosti, když byl jeho autor znám, dokonce i na stránkách časopisu Myslivost. Tím, že jsem to DVD koupil a s lascivním očekáváním doma vložil do přehrávače, jsem sám sobě prokázal neznalost věci samé. Ve skutečnosti byl název i obsah jen pouhou obhajobou chápání pojmu „Lidová Myslivost“ a vlastně urážkou největší organizace, která se problematikou „České Myslivosti“ u nás zabývá.

Mění-li se doba, mění se mnohdy vše od základů. Sebestřednost a povýšenost vyvolených zůstává. Funkce zůstávají také stejné, jen místa působnosti postav se šachovnicí stávají…

Proto bych rád napsal (alespoň náznakově) o rolích „POSTAV“, které se v našem již dvacetiletém příběhu Videoklubu ČMMJ prolínají. Prolínají s podstatou založení Videoklubu u ČMMJ z.s. Tedy, v té době předem určené, veskrze zájmové, ale také odborné činnosti členů ČMMJ, koketujících s video (po případě fotografickou) tvorbou v oblastech, kterých se Česká myslivost dotýká, tedy i oblastí ochrany přírody.

Proto bylo a stále je snahou, vrátit vše zpět, svrhnout onu zajetou a vynucenou oddanost různým postavám, těm rádo-by „nadouvačům“ nutností změn s různým „transparentním“ pojetí České Myslivosti. Cyklicky se po dobu více jak 25 let stále (volbou na stanovený počet roků) opakující, v jádru neměnící a ve svých důsledcích stále připomínající principy jednotné „demagogie“. (Čtěme to proto raději jako „dramaturgie“).

Osobně má mnoho z nás ke vztahům ve vývoji „čehokoliv“ svůj vyhraněný vztah a vzpomínáme na dobu, kdy jsme v našem Klubu začínali psát pro svá první díla scénáře (na již zveřejněné náměty), nebo aspoň jsme o jejich napsání přemýšleli. Jak jsme se to přece sami mezi sebou učili dělat, že jsme nejprve hledali „postavu“ (onu zhmotnělou myšlenku), která na konci našich příběhů nabízela řešení pro celoživotně uznávaný styl: Českou myslivost. Tak přece vždy bylo. Tak proč?

Když už ty naše „postavy“ musely hovořit o změnách ve třetí osobě (ústy komentátora), bylo to vždy prostřednictvím těch, kteří byli ochotni těmto změnám naslouchat. Teprve pak jsme hledali další události a dosazovali jsme místa, ve kterých se naše postavy přiměřeně nebo logicky nacházely, ale také jsme hledali souvislosti proč tyto postavy (myšlenky) jednají v našich příbězích tak, jak jednají a co to je, co je k tomu nutí.

Tak proč v dnešní době už tyto myšlenky v našich příbězích nepostupují tímto (námi dobrovolně přijatým postupem) a jednají mimo tato naše „zajetá“ pravidla? Kdo má za dnešními postavami zájem, aby se v nastalých „dramatech“, uměle vytvářených, právě jen negativní myšlenky vyskytovaly.

Teprve až mnohem později (2015) jsem byl okolnostmi nucen k poznání přidat i důležitost svých vlastních zkušeností a hle, nacházel jsem téměř vždy jen nelítostná dramata jednotlivců vzniklé ze zášti peněz a hlavně z osobní malosti, neznalosti historie a zakládajících odkazů nejen našeho Klubu, ale celé České Myslivosti.

Někdo kdysi napsal, že všichni lidé, kteří chtějí být úspěšní, potřebují ke své realizaci nezbytné „součásti“. „Mít na své straně výjimečné postavy a prožívat s nimi nezapomenutelné příběhy. Déjà vu.

VÝJIMEČNÉ postavy a NEZAPOMENUTELNÉ příběhy. Ale to přece již známe více jak 90 roků a mnozí z nás to dodnes ctíme celý život! Tak proč je v dnešní době tolik „rádo by myslivců“, kteří je nectí a od stolu politého politiky najednou sami odchází? Proč klesá členská základna a kdo je za to vinen? Přiznávám, že pro mne samého je z těchto dvou složek zdaleka nejdůležitější ta druhá. Tak proč?

Proč se stále někdo do České Myslivosti, potažmo ČMMJ z.s. „naváží“ a snaží se „řešit“ to, co sami ctíme a podle toho jednáme. Proč se stále hledají příčiny a šíří pomluvy, které nikdo už pak nedokáže zastavit. Proč se to začalo dít už i u nás ve videoklubu ČMMJ a to přesto, že někteří z „příznivců našeho Klubu“ jsou význačnými osobnostmi a to nejen jako členové ČMMJ z.s.?

Zavzpomínejme si všichni, kteří jsme prošli Videoklubem ČMMJ, ať jako účastníci prvních setkání „Na „čumendu“, absolventi odborných seminářů nebo jeho příznivci a členové ČMMJ) a dejme sami sobě hodnocení – bez soudů a odsudků. Přitom vzpomeňme na ty, kteří před 20 roky (v roce 1997) museli vyvinout opravdu velké úsilí, aby mohl být právě u ČMMJ Videoklub ustanoven. Všechny „vyjímečné postavy“, které byly u jeho zrodu jsou na našich www stránkách zveřejněny, ty dnešní – nové, velmi rádi brzy zveřejníme. Už z této výjimečnosti postav nám musí? může? bude jasné? kdo byli Ti, kteří se o založení Klubu a udržení odkazů České Myslivosti v něm zasloužili a co bylo motivem, podle kterého se náš životní scénář o přátelství začal odvíjet. Tak proč?

Proč si musíme pamatovat, že na tyto významné osoby hledali/y již tehdy jiné postavy chyby a vznáší je dodnes. Většinou s daleko větší agresivitou.

Bylo, je a bude zřejmě opět jen na nás samých (když už jsme postupem doby zapomněli podrobnosti o sledu událostí), proč ještě dnes mnozí z nás pociťujeme, že naše životní příběhy zůstávají v paměti účastníků společných klání naprosto jasné, zatímco postavy zemřelých význačných osobností zůstávají mlhavé a nejasné. Toto poznání neplatí pro všechny z nás, proto se i mně (právě v dnešní době zdá), že to není vůbec, ale opravdu vůbec jen můj pocit.

Zdá se, že byli a stále jsou mezi členy ČMMJ jednotlivci, kteří namísto utváření životních příběhů se stávají jen „finančními koketéry s nezištností“. Přicházeli a stále přichází další, kteří s pompou jim vlastní a s halasením svého „já“ – později, za určitou dobu, po získání potřebných nezištných znalostí, většinou bez rozloučení, bez náznaku své odpovědnosti se vytrácí. Následně zapírají svá telefonní čísla a email adresy, přestávají komunikovat. Zvítězili. Jako členové ČMMJ využili svého „práva“ uvedeného v povinném členství. Jsou to lidé, kteří se pro každý kolektiv stávají přítěží. Vlastní organizaci ČMMJ z.s. z toho nevyjímaje. Jsou to náruživí/é soudci/soudkyně všeho, co není podle jejich „gusta“.

Pro Videoklub ČMMJ byly tyto postavy od doby jeho založení vždy bezcennými, silně neosobními a jejich výklady o nové „myslivosti“ byly pro nás zavádějícími. (Viz OŘ Klubu). Sami se pasovali a dodnes pasují mezi likvidátory velkých životních přátelství. Jsou to postavy schopné pro svůj vlastní cíl rozbít dlouholetou sounáležitost mezi lidmi stejného zájmu, pro které se Česká myslivost stala sama životním příběhem.

Jako předseda Videoklubu ČMMJ stojím za tím, co bylo námětem k založení Klubu v roce 1997, se všemi následně prožitými životními příběhy, na bázi mysliveckého, ale i skutečného přátelství se odvíjející. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že Videoklub ČMMJ je navzdory všemu, co díky jiným prožívá, plně životaschopný i v blízké budoucnosti.

Všechny postavy mnou zde uváděné (jejichž občanská jména) si každý člen nebo příznivec České Myslivosti (i našeho Klubu) může dosadit sám. Protože se staly jeho nezbytnou součástí. Na druhé straně negativní jednání těchto postav v současných lidských životech záměrně likviduje obyčejné přátelství, vznikající ze stejného smýšlení a životní záliby po mnoho desítek let.

Závěrem mohu odpovědět jen za sebe: „filozofové mluví o tom, že život každého člověka je měřen sumou jeho činů“. Jinak řečeno, naše životy jsou posuzovány podle toho, čeho jsme v životě dosáhli nebo nedosáhli. A opět jinými slovy, člověk je jen to, co dělá, nikoli co říká. I když to říká jen z hlediska své „funkce“.

Nezapomínejme proto, že činnost některých jednotlivců se stává „postavou“ veskrze negativní. Proto jsme svědky neblahého úbytku členů ČMMJ, tedy i příznivců našeho Klubu.

Tak nebývalo. Tak jest. Tak by už nemělo být.

Světlo do optik a života.

logo

České Myslivosti Zdar!

Jiří Vlček

předseda Videoklubu ČMMJ.